Než dýchnete,
vědět se vyplatí.

Kvalita těchto testerů bývá velmi rozdílná a závisí na konstrukci i použitých materiálech. Dobře zkonstruovaný polovodičový tester může měřit poměrně stálé výsledky s orientační přesností okolo 15 %, naměřené hodnoty však nelze použít jako průkazný materiál. Existují varianty s náustkem i bez něj.

Polovodičová čidla je nutné přibližně po 200 měřeních znovu zkalibrovat nebo vyměnit. Možnost opakované kalibrace je jedním ze znaků kvalitnějšího přístroje. Jako další vodítko může sloužit země původu a cena; původní text z roku 2012 uváděl, že kvalitnější přístroje tehdy často pocházely z Jižní Koreje a začínaly přibližně na 1 000 Kč.

Princip polovodičového senzoru

Senzor se zahřeje přibližně na 30 °C. Vydechnutý vzduch proudí na čidlo, ve kterém se podle množství alkoholu a dalších těkavých látek mění elektrické napětí. Elektronika údaj vyhodnotí a výsledek zobrazí na displeji.

Slabinou technologie je závislost výsledku na síle dechu a citlivost na jiné chemické látky. Přístroj tak může reagovat například po kouření cigarety nebo žvýkání mentolové žvýkačky. Čidla se poměrně rychle opotřebovávají, proto jsou vhodná spíše pro občasnou orientační kontrolu.

Palivový článek je výrazně selektivnější vůči alkoholu a výsledek měření nelze tak snadno ovlivnit silou dechu. Jednotlivé přístroje se mohou lišit objemem systému pro odběr vzorku vzduchu; původní text vycházel z pravidla, že větší a lépe kontrolovaný vzorek pomáhá přesnosti měření.

S rozšířením velkosériové výroby se tato technologie zpřístupnila běžným uživatelům i menším a středním firmám. Pro dlouhou životnost je důležité správné použití podle návodu. Přístroje této úrovně lze kalibrovat a u některých modelů je možné palivový článek vyměnit bez laboratorního servisu. Původní materiál uváděl přesnost kvalitních přístrojů kolem ± 5 %.

Jak probíhá měření

1. Uživatel vydechne vzduch do přístroje.
2. Tlakové čidlo zkontroluje množství vydechnutého vzduchu.
3. Pumpa odebere přesný objem vzorku do palivového článku.
4. Reakcí alkoholu v článku vznikne elektrický proud.
5. Elektronika množství proudu vyhodnotí a zobrazí výsledek.

Stanovená měřidla používají palivový článek a pocházejí od specializovaných výrobců. Aktuální seznam schválených měřidel je nutné ověřit u Českého metrologického institutu. U těchto zařízení je zásadní platné ověření, správná metodika a vedení záznamů.

Původní článek uváděl povolenou odchylku měření 0,2 ‰ a spojoval ji s postupem Policie ČR. Tuto historickou informaci nelze bez ověření použít pro dnešní právní rozhodování.

Profesionální přístroje zvládají vyšší zatížení, ani jim ale nesvědčí zkouška bezprostředně po požití alkoholu. Některé modely mohou sloužit také k detekci alkoholu v nápoji přiblížením ke sklenici.

V simulátoru alkoholu v dechu je do přístroje přivedena směs se známou hodnotou a tester se podle ní zkontroluje nebo nastaví. Zařízení používaná pro stanovená měřidla navazují na etalony Českého metrologického institutu. Po laboratorní kalibraci servis obvykle vystaví kalibrační protokol.

Původní text uváděl servisní interval přibližně 200 měření nebo 1–2 roky. Skutečný interval se vždy řídí výrobcem, typem senzoru a intenzitou používání. Možnost kalibrace je důležitým znakem servisovatelnosti testeru.

Co kalibrace neovlivní

Kalibrace potvrzuje nebo upravuje přesnost v okamžiku kontroly. Sama o sobě není zárukou budoucího bezchybného měření a neprodlužuje životnost čidla. Doporučený interval pouze říká, kdy je vhodné přesnost znovu prověřit.

„Měřicí přístroj v době kalibrace vyhovuje.“

Při kalibraci se provádí standardní měření médiem o známé koncentraci. Podle konstrukce přístroje se následně upraví jeho nastavení. Pokud tester po určité době začne ukazovat nesprávně, nemusí to znamenat chybu předchozí kalibrace — příčinou může být stav senzoru, použití nebo poškození.

Výhodou je jednoduchost, hygienické balení a nízká cena za jednotlivou zkoušku. Některé sady obsahují několik samostatně balených trubiček, náustky a měrný balónek. Původní článek podrobně rozebíral tehdejší francouzské předpisy pro povinnou výbavu; tato pravidla jsou historická a před cestou je nutné ověřit aktuální stav.

Obvyklý způsob použití

1. Odstraňte koncové části skleněné trubičky.
2. Nasaďte hygienický náustek a podle typu sady také balónek.
3. Přes trubičku foukejte přibližně 20–40 sekund, dokud se balónek nenaplní.
4. Vyčkejte dobu uvedenou v návodu, obvykle kolem dvou minut.
5. Změnu barvy porovnejte s instrukcemi výrobce.

Intenzita zabarvení náplně odpovídá přítomnosti alkoholu. Použitou trubičku nelze znovu použít ani v případě negativního výsledku.

Obsah typické sady

• samostatně balené trubičky a náustky,
• měrný balónek nebo balónek ke každému testu,
• návod k použití a barevná stupnice.

Původní projekt popisoval využití v domácnostech, hotelech, ubytovnách, nemocnicích a u výrobců matrací či ložních doplňků. Test může pomoci vytipovat místo pro další odborné posouzení, nenahrazuje však lékařskou diagnostiku ani profesionální měření.

Test alergenů domácích prachových roztočů

1. Vyjměte test z balení.
2. Přibližně minutu přejíždějte odběrovou částí po matraci, čalounění nebo koberci.
3. Na odebraný prach aplikujte dodaný roztok.
4. Po době uvedené výrobcem porovnejte změnu barvy s tabulkou.

Menší balení byla určena domácnostem, větší balení po desítkách kusů spíše organizacím a ubytovacím službám.

Orientační test formaldehydu

Test se aktivuje, ponechá v místnosti po předepsanou dobu a výsledek se porovná s barevným proužkem. Původní návod uváděl dobu měření přibližně dvě hodiny. Koncentraci formaldehydu mohou ovlivňovat materiály v interiéru, jejich stáří, teplota i vlhkost.

Testování lze provést mimo laboratoř a výsledek bývá dostupný během několika minut. Hlavními výhodami jsou jednoduché použití, snadný odběr vzorku a rychlé orientační vyhodnocení. Pozitivní orientační výsledek ale není totéž co potvrzující laboratorní analýza.

Na rozdíl od alkoholu mohou být některé látky nebo jejich metabolity zjistitelné po delší dobu. Výsledek ovlivňuje typ testu a vzorku, mez detekce, množství látky, čas od užití i individuální faktory.

Látky uváděné v původním přehledu